atopický ekzém

Klasická homeopatie užívá k řešení klíčové léky:

Arsenicum album, Arsenicum iodatum, Baryta muriatica, Calcarea carbonica, Calcarea sulphurica, Dulcamara, Hepar sulphur, Graphites, Oleandr, Mezereum, Petroleum, Rhustox, Sulphur, Sulphur iod

Postklasická homeopatie řeší příčiny problémů a pomocí několika sérií homeopatik je možné dosáhnout úplného vyléčení.
Homeopatickou léčbu je nutné sestavit na základě pohovoru v homeopatické poradně.

Možná příčina:
Vnitřní protiklady. "Mentální vyrážka".

Atopický ekzém neboli atopická dermatitida by se dal srozumitelněji označit jako alergický ekzém. Je to dlouhodobé onemocnění, které často vzniká už v dětském věku a nezřídka doprovází člověka až do dospělosti. Objevit se ovšem může i ve vyšším věku a na druhou stranu často sám od sebe vymizí. Nemocnému může tato nemoc značně znepříjemnit život a to je zkomplikováno mnohdy nepříliš úspěšnou léčbou.

Příčinou je dlouhodobá alergická reakce, která postihuje a poškozuje kůži zánětem. Dobré je zdůraznit, že alergickým postižením kůže vzniká i nemoc zvaná kopřivka. Ta se však od atopického ekzému odlišuje. U kopřivky většinou vznikne svědivá vyrážka krátce po kontaktu s určitým alergenem a za krátkou dobu vymizí. Atopický ekzém také vzniká na podkladě alergické reakce, ale je dlouhodobý a většinou se vůbec nezjistí, co je vyvolávajícím alergenem. Známe tedy princip nemoci (alergická reakce), ale neznáme příčinu. Onemocnění bývá geneticky podmíněné a často má proto rodinný výskyt. Člověk s atopickým ekzémem má také vyšší šanci onemocnět jinými alergickými nemocemi. Jejich výčet najdete v textu o alergii.

Atopický ekzém se projevuje různě a projevy se obvykle liší podle věku postiženého člověka – rozlišujeme tak několik forem nemoci.

1. Forma kojenecká – Objevuje se u dítěte kolem 2. měsíce věku a vypadá poměrně ošklivě. Na kůži se vytváří rozsáhlé červené skvrny, které svědí a mokvají. Postižen bývá zejména obličej, krk, břicho a horní končetiny. Nejproblematičtější je svědění. Dítěti v tomto věku moc nevysvětlíte, že se nemá škrábat a rozškrábaná kůže se stává ideálním prostředím pro následné bakteriální infekce (tzv. proces impetiginizace).

2. Forma větších dětí – Objevuje se u starších dětí, nebo v něj může postupně přejít forma kojenecká. Projevy nemoci už nejsou tak rozsáhlé a ekzém se přesouvá do loketních a kolenních jamek a na zápěstí. Postupně mizí charakter rudé mokvavé vyrážky a postižená kůže začíná vysychat a bývá ztluštělá.

3. Forma dospívajících a starších jedinců – Tato forma je typická pro dospívající děti. Opět může vzniknout u do té doby zdravého člověka, nebo v ní mohou postupně přejít formy předchozí. Postižená kůže se u této formy nepříjemně vysušuje a bývá ztluštělá. Postižené nejsou jen loketní a kolenní jamky a zápěstí, ale i čelo, krk, hrudník, prsty a nehty. Svědivá začervenalá vyrážka se u této forma vyskytuje také.

V pubertě velmi často atopický ekzém vymizí a člověka již dále neobtěžuje. U některých lidí však přetrvává. Zejména postižení rukou může být velmi nepříjemné. Projevy se obvykle zhoršují při kontaktu s různými dráždivými látkami (saponáty, čističe, dezinfekce apod.), což člověka mnohdy omezuje v zaměstnání.

Diagnózu většinou určuje kožní lékař a pomoci mu může alergolog. U nemocného se vyskytuje vyrážka určitého vzhledu a lokalizace. Kromě toho se v jeho krvi většinou najde vyšší hladina proalergické protilátky IgE. Určitě je dobré se zeptat na jakékoliv jiné alergie jak u nemocného, tak i u jeho rodičů a sourozenců. Konkrétní alergeny lze hledat pomocí kožních testů, ale u atopického enzymu se mnohdy žádný konkrétní vyvolávající alergen nenajde.

Vzniku nemoci zabránit neumíme, snažíme se však bránit jejímu zhoršování. Zhoršování se musí bránit komplexně, protože konkrétní vyvolávající příčinu neznáme. Kůži člověka s atopickým ekzémem prostě musíme považovat za velmi citlivou a podle toho se k ní musíme chovat. Vhodné je nosit volné a nedráždivé oblečení, které umožní provzdušnění kůže a brání zapařování. Je dobré vyhnout se kontaktu kůže s jakýmikoliv agresivnějšími chemikáliemi jako jsou například čistící prostředky. Pokud u nemocného zjistíme alergie na cokoliv (potraviny, pyly, roztoči apod), je důležité se těmto alergenům vyhýbat. Má-li nemocný formu se suchou kůží, je vhodné ji promašťovat a hydratovat šetrnými přípravky jako jsou krémy a masti. Konkrétní rady vám nejlépe podá váš kožní lékař.

Vlastní zánětlivý proces se dá léčit více typy léků. Vhodnými léky jsou antihistaminika, která tlumí alergický proces a navíc výrazně tlumí svědění. Extrémně účinné jsou kortikoidy, které se podávají ve formě mastí. Vzhledem k tomu, že kortikoidní masti při dlouhodobém používání kůži poškozují, je třeba je dávkovat dle rozhodnutí kožního lékaře. Kortikoidy tlumí imunitu a tím i alergickou reakci v kůži a jsou přímo zázračné – ekzém většinou rychle zmizí. Po vysazení kortikoidů se ovšem často znovu objeví.

Existuje i moderní imunomodulační léčba, která spadá spíše do působnosti alergologů. Při ní se podáváním různých speciálních léků lékař snaží odstranit přecitlivělost imunitního systému a zabránit tak alergii.